Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čivava

28. 12. 2007

Základní údaje:

Země původu: Mexiko

Doba vzniku: cca 9. století

Původní využití: společník

Využití dnes: společník

Délka života: 12 - 14 let

Hmotnost: 1,5 - 3 kg

Výška: 15 - 23 cm

Historie plemene:

Předpokládá se, že tito malí pejsci žili v dávných dobách divočině a byli obdivováni již Aztéky. Až v 9. století v době Toltecké civilizace byli chyceni, domestifikováni a šířeni místními obyvateli. Představitel tohoto malého pejska – hračky, nazvaný Techichi, který žil ve městě Tula, sloužil jako vzor ke zdobení místní městské architektury. Tyto sošky jsou dnešní Čivavě velmi podobné.
V Evropě získala Čivava oblibu zejména díky italské zpěvačce Adelaine Patti, které v roce 1890 prezident Mexika věnoval tohoto malého pejska, ukrytého v kytici květů. Dalším známým příznivcem Čivavy byl Ksavy Kjuga, ředitel tanečního souboru, populárního ve 40. letech 20. století, který s malou čivavou v podpaždí často dirigoval. V současné době využívají specialisté, kteří se zabývají chovem Čivavy, také odebírání psů amerického původu.
Popis:

Jde o plemeno malých společenských psů.
Čivava je droboučký pejsek, kompaktního těla. Důležitým znakem je lebka ve tvaru jablka a jeho poněkud delší ocas, nesený velice vysoko, buď zakřivený nebo zformovaný do půlkruhu, s konečkem směřujícím k bedrům. Délka těla mírně převyšuje jeho výšku v kohoutku. Nicméně je, obzvláště u psů, požadovaný tvar těla do čtverce. U fen je však z důvodu funkce reprodukce mírně delší tvar těla povolen.
Čivava má kulatou lebku, ve tvaru jablka, což je pro toto plemeno charakteristickým znakem (preferuje se bez lupínku, ačkoliv malý lupínek na hlavě je povolen). Stop je dobře značený, široký a hluboký. Nos je mírně kratší, směřující mírně nahoru, povolen v jakékoliv barvě. Čenich je krátký, z pohledu ze strany rovný, široký v kořeni, ke konci se zužuje. Rty má mírné, dobře uzavřené. Líce jsou jen mírně vyvinuté. Oči jsou velké, velmi výrazné, avšak nevyčnívají, upřednostňovány jsou tmavě zbarvené. Světlé oči jsou přípustné, ne však požadované. Uši má velké, vzpřímené, široce otevřené, u kořene široké, postupně se zužují k jejich mírně kulatému konci. Ve stavu odpočinku jsou nakloněné do úhlu 45 stupňů. Krk je mírně klenutý, střední délky, u psů je silnější, než u fenek., vždy však bez laloku. U dlouhosrsté Čivavy je přítomnost bohatého „límce“ kolem krku vysoce žádaná. Tělo má kompaktní, dobře stavěné, s jen mírně značeným kohoutkem. Záda jsou krátká a jemná. Hrudník je široký, hloubkou dosahuje až k loktům. Volné či ochablé břicho je povolené, ne však požadované. Ocas je vysoko posazený, vzhledem rovný, mírné délky, u kořene široký, směrem ke konci zašpičatělý. Držení ocasu je důležitým znakem plemene. Jeho osrstění závisí na druhu plemene, je však vždy v souladu se srstí na těle. Srst u dlouhosrsté Čivavy vytváří na ocase krásný „chochol“. Stylem chůze je Čivava aktivní, kroky má dlouhé a pružné, s dobrým dosahem. Z pohledu zezadu by se měly zadní nohy pohybovat navzájem jedna k druhé téměř rovnoběžně. Pohyb je však vždy volný a pružný, se vzpřímenou hlavou, bez viditelného úsilí.